Mé mobily :)

Nedávno mě napadlo, že bych měla napsat nějaký příběh o mých všemožných mobilech. Bylo jich tolik, že už si je ani nepamatuju. Nevím, jestli to je způsobeno tím, že obvykle mývám (pro mě) systematický nepořádek. Ikdyž většinou zjistím, že to moc systematické není. Před několika dny, jsem s kamarádkami narazila na téma mobily. Tak jsme si každá říkala, že je to skvělé jak ta technika rychle spěje. Holky mi zdělily kolik měly mobilů a já se sklopenou hlavou jim taky. Celá rudá jsem se otočila a odešla. Nebudu vás dlouho napínat, zkrátka a blbě jsem jich měla až příliš.
Začalo to s perfektním mobilem ( v té době ) Nokia 3310, vyhovovala mi, ale přišel čas, kdy jsem měla chuť na změnu a měla větší tužby. Rodiče mi vyhověli, ale nejenom mě, ale i mé babičce. Do teď moje babička má mojí starou nokii 3310. Dostala jsem Nokii 3410, což byl jen o krůček lepší mobil... ani nevím už v čem, ale hlavní je, že mi nesloužil moc dlouho. Ztratila jsem ho, ale nejhorší je, že já si myslela, že je někde doma. Až po týdnu jsem hledání zkončila.
Jako náhradu jsem dostala nějaký ericsson, tuším T65. Byl už starý a nesvítil, protože můj bráška ho zapoměl v kalhotech a moje maminka ho s kalhotama PERFEKTNĚ vyprala :) Přežil, ale s následky. Na malinkou chvíli mi to stačilo. Poté jsem dostala Sony ericsson T230 s barevným displejem. Mohl mi vydržet asi tak půl roku. Jednou jsem jela takhle ze školy, jelikož jsme asi měli málo předmětů, vyrazila jsem z domova s malinkou kabelčičkou. V kabelce mobil, klíče, peněženka a mp3. Jak jsem si tak hezky poslouchala písničky. Cítím, nějaký nezřetelný tlak na rameni. Jak se tak otáčím, vidím utíkat nějakého mladíka. Všimnu si, že mám otevřenou kabelku. Můj mobil byl fuč. Docela jsem se divila, že ikdyž to ty lidi viděli nic neudělali. :-\ .
Se slzama jsem přišla domů a rodiče nemohli nic jiného dělat než mě utěšit a koupit opět nový mobil. Zase jsem dostala Sony Ericsson T230, tentokrát byl černý. Nebudete mi to věřit, ale vydžel mi jen 3 dny. Odjeli jsme k babičce a já si myslím, že tím, jak jsem si hrála s bratranci a lítala všude možně po poli a po domě, tak, že mi někde vypadl. Rodiče ze mě už museli být opravdu nešťastní.
Maminka se rozhodla, že mi už žadný nekoupí. Dostala jsem její starý s tím, že ona dostane nový. Ani mi to nevadilo. Opravdu jsem byla hrozná. Dostala jsem po ní nějakou malinkatou červenou nokii, ale po pár měsících jí začal vypadávat displej. Už byl opravdu hrozný. Bratr mezitím dostal motorolu MPx200, počase ho omrzel a pořídil si nový. Takže pochopitelně motorolku jsem dostala já. Zhruba duben 2007 jsem dostala sony ericsson W810i, rodiče byli přesvědčeni, že tentokrát mi už vydří. v červnu 2008 se mi stala nehoda. Nelekejte se nehoda jako nehoda to nebyla. Jak jsem jednu noc byla utahaná, šla jsem si lehnout. Dostala jsem nehoráznou žízeň a tak jsem si došla pro minerálku ve flašce. Byla jsem tak utahaná, že jsem usla když jsem měla nezavřenou flašku u pusy. Minerálka spadla na zem a na zemi byla elektřina s mým mobilem.
Celou noc ležel v té vylité minerálce. Dopadlo to dobře, mobil přežil, ale pár tlačítek mi vynechávalo. Celkem podstatné tlačítko zpět, 1 a 4. 10. září jsem taťku poprosila, že bych si přála nový mobil. Tentokrát, ale za moje peníze. 11.září jsem dostala sony ericsson k550i, asi si říkáte, že w810i je možná i lepší. Jsem spokojená, nestěžuju si.
TAK TO JE ZHRUBA VŠE :D pište komentáře, ať vím co si o tom myslíte ;)

mimochodem, v pondělí o volné hodině se moje kamarádka dovolala na moje staré číslo, které je to ukradené, celkem sprosté bylo, že i ta paní která vlastní MŮJ mobil mě poslala jak se říká slušně do řitě. Takže asi mám smůlu :D

Za pravopisné chyby se omlouvám, nechce se mi to kontrolovat :-P