Všehoschopná

Ouč, nedávno jsem hráli s kamarády hru, u které bylo cílem, že když někdo prohraje musí udělat to, co mu ti dotyční zadají..., no jo, jak to tak chodí, štěstí v lásce a neštěstí ve hře. Prohrála jsem. Úkol, který mi zadali, vám radši ani neřeknu. Stačí pouze dodat, že to byl strašný úkol a že jsem ho udělala.
Beru to skvěle, dodává mi to pocit, že se můžu zasmát vlastním trapasům, které se poslední dobou dostaly na můj denní pořádek.
V pondělí přesně ve 12:50 zazvonilo a já jako každý den jsem se rozeběhla do jídelny s pocitem, že mě opět čeká výborný zeleninový talíř. Nezapomínám ale, že přímo před jídelnou je z podlahy vystouplá cihlička, kterou vždy přeskočím. No jo, jenže zrovna ten den jsem se zabývala úplně něčím jiným. Ano, je to tak. Zakopla jsem. Mé kamarádky se mohly smíchem počůrat. A já? Samozřejmě taky.
Mohla bych těmito podobnými trapasy pokračovat dál, ale nebaví mě to tu vše vypisovat a dávat pozor na pravopisné chyby.
Už asi nevíte kam tim všim mířím, ale jen jsem chtěla říct, že není nad to se sám sobě zasmát.
Podle mého taťky není nad to sám sebe politovat.

Nic

taky máte někdy pocit, že nic není dobře a nic nemá cenu???... Poslední dobou se mi to stává, čím dál tím víc častěji, když už konečně něco dodělám dokonce, přijde další věc o které vím, že nemá konce, že nemá cenu a pod..

Myslím, že nemá k tomu cenu nic jiného psát. Zkrátka jen to, že to je nekonečné...

Tak zase někdy příště ;)

Mé mobily :)

Nedávno mě napadlo, že bych měla napsat nějaký příběh o mých všemožných mobilech. Bylo jich tolik, že už si je ani nepamatuju. Nevím, jestli to je způsobeno tím, že obvykle mývám (pro mě) systematický nepořádek. Ikdyž většinou zjistím, že to moc systematické není. Před několika dny, jsem s kamarádkami narazila na téma mobily. Tak jsme si každá říkala, že je to skvělé jak ta technika rychle spěje. Holky mi zdělily kolik měly mobilů a já se sklopenou hlavou jim taky. Celá rudá jsem se otočila a odešla. Nebudu vás dlouho napínat, zkrátka a blbě jsem jich měla až příliš.
Začalo to s perfektním mobilem ( v té době ) Nokia 3310, vyhovovala mi, ale přišel čas, kdy jsem měla chuť na změnu a měla větší tužby. Rodiče mi vyhověli, ale nejenom mě, ale i mé babičce. Do teď moje babička má mojí starou nokii 3310. Dostala jsem Nokii 3410, což byl jen o krůček lepší mobil... ani nevím už v čem, ale hlavní je, že mi nesloužil moc dlouho. Ztratila jsem ho, ale nejhorší je, že já si myslela, že je někde doma. Až po týdnu jsem hledání zkončila.
Jako náhradu jsem dostala nějaký ericsson, tuším T65. Byl už starý a nesvítil, protože můj bráška ho zapoměl v kalhotech a moje maminka ho s kalhotama PERFEKTNĚ vyprala :) Přežil, ale s následky. Na malinkou chvíli mi to stačilo. Poté jsem dostala Sony ericsson T230 s barevným displejem. Mohl mi vydržet asi tak půl roku. Jednou jsem jela takhle ze školy, jelikož jsme asi měli málo předmětů, vyrazila jsem z domova s malinkou kabelčičkou. V kabelce mobil, klíče, peněženka a mp3. Jak jsem si tak hezky poslouchala písničky. Cítím, nějaký nezřetelný tlak na rameni. Jak se tak otáčím, vidím utíkat nějakého mladíka. Všimnu si, že mám otevřenou kabelku. Můj mobil byl fuč. Docela jsem se divila, že ikdyž to ty lidi viděli nic neudělali. :-\ .
Se slzama jsem přišla domů a rodiče nemohli nic jiného dělat než mě utěšit a koupit opět nový mobil. Zase jsem dostala Sony Ericsson T230, tentokrát byl černý. Nebudete mi to věřit, ale vydžel mi jen 3 dny. Odjeli jsme k babičce a já si myslím, že tím, jak jsem si hrála s bratranci a lítala všude možně po poli a po domě, tak, že mi někde vypadl. Rodiče ze mě už museli být opravdu nešťastní.
Maminka se rozhodla, že mi už žadný nekoupí. Dostala jsem její starý s tím, že ona dostane nový. Ani mi to nevadilo. Opravdu jsem byla hrozná. Dostala jsem po ní nějakou malinkatou červenou nokii, ale po pár měsících jí začal vypadávat displej. Už byl opravdu hrozný. Bratr mezitím dostal motorolu MPx200, počase ho omrzel a pořídil si nový. Takže pochopitelně motorolku jsem dostala já. Zhruba duben 2007 jsem dostala sony ericsson W810i, rodiče byli přesvědčeni, že tentokrát mi už vydří. v červnu 2008 se mi stala nehoda. Nelekejte se nehoda jako nehoda to nebyla. Jak jsem jednu noc byla utahaná, šla jsem si lehnout. Dostala jsem nehoráznou žízeň a tak jsem si došla pro minerálku ve flašce. Byla jsem tak utahaná, že jsem usla když jsem měla nezavřenou flašku u pusy. Minerálka spadla na zem a na zemi byla elektřina s mým mobilem.
Celou noc ležel v té vylité minerálce. Dopadlo to dobře, mobil přežil, ale pár tlačítek mi vynechávalo. Celkem podstatné tlačítko zpět, 1 a 4. 10. září jsem taťku poprosila, že bych si přála nový mobil. Tentokrát, ale za moje peníze. 11.září jsem dostala sony ericsson k550i, asi si říkáte, že w810i je možná i lepší. Jsem spokojená, nestěžuju si.
TAK TO JE ZHRUBA VŠE :D pište komentáře, ať vím co si o tom myslíte ;)

mimochodem, v pondělí o volné hodině se moje kamarádka dovolala na moje staré číslo, které je to ukradené, celkem sprosté bylo, že i ta paní která vlastní MŮJ mobil mě poslala jak se říká slušně do řitě. Takže asi mám smůlu :D

Za pravopisné chyby se omlouvám, nechce se mi to kontrolovat :-P

nápady dochází

Jestli jste si všimli, dochází mi poslední dobou nápady co psát,... můj předposlední článek byl napsaný asi někdy v květnu.. a je srpen,... OH včera skončily..., ale o tom bych taky neměla psát, protože fakt nejsem sportovkyně, která by o tom něco věděla... Uvidíme, za chvíli mi začíná škola, tak třeba mít zase o čem psát... Nechápu spisovatele...
Tak zatím ahoj :D

OH :)

Nikdy jsem si nemyslela, že by mě to mohlo zajímat, ale když jsem dneska seděla u počítače, a vedle mě byli další a další lidi, ( to místo kde jsem byla, nebudu říkat, nechci dělat reklamu :-P). V jednom počítači hráli přímý přenos OH. Ouč, fakt mě to bavilo, jak ti moderátoři si skákali do řeči a předháněli se říct, že jeden kánoista měl kontakt s tyčkou :D . Fakt ně to bavilo :D Ikdyž o tom vim houby, důležitý je, že máme 3 medaile :). Dost času na to, abychom dostali medaile třeba z atletiky :D


( Všechny tyhle informace vím od Martina a spol :D:D:D:D:D:D:D:D a vim je teprve z dneška :D:D:D:D, ale chytrou dělat musim :) )

Nepořádek...

ajaj... mamince nepomáhám, neuklízím a učím se jak můj bratr. Jsem na tom bledě. Musím se zlepšit, ALE jak?... Vždycky, když si řeknu, že se budu učit, skončím u televize nebo u počítače. Nškdy, když to jde dobře, tak i venku s kamarády. Ať dělám cokoli nemůžu se tomu ubránit. Navíc, když jsem dostala asi 40 filmů! Říkám si, že jsem fakt ztracená. Ze školy a ve škole se ulejvám jak to jenom jde. Když nemusím cvičit tak necvičím, asi budu mít průšvih i u ředitelky, ale pořád mám optimistický pohled na svět :D.
Jdu se učit... :D

Dancepad

Jo, tak už to mám doma, jsem tak nadšená.. :). Představte si, ale chytlo to i brášku..., Říkám si jenom, že docela lituju naše sousedy. Neustále nás poslouchat, jak kolem jedenácté večer dupeme do rytmu nějaké muziky, musí být taky síla.
Pohyb ale musí být. Dnes jsem byla u doktorky, aby mi napsala něco na imunitu, protože jsem pořád nemocná. Dala mi papírek kde bylo napsáno 3x týdně sport. Pak jsem odešla. Zbytečných 30 Kc v prčicích... s teplotama jdu tancovat na dancepadu ... :).

Dancepad :) *IN LOVE*

Tak to je moje další přání z mých několika přání. Tak jsem zvědavá jestli si to koupím, či dostanu. Taťka říká, že je to kravina, ale snad ho teta přemluví. Už nepomáhá ani když mu řeknu, že se na tom výborně hubne!.... achjo :D

Mé přání

tak jsem právě objevila mé DALŠÍ přání,Moje největší přání je si zazpívat s Martinem-matějem ve sboře..., on mi na to řekl že teda jakože jono, nebo já jemu?... :D Tak doufám že to splníš :) :).
Jako Martine, beru to vážně. ;)

To mě dostalo :D

Podívejte schválně na ten večerníček :D muhehe :D

Sparta! .... ikdyž... :D MUHEHE

Urážlivost? EE

Tak mi můj taťka řekl, že jsem urážlivá. Docela mě to překvapilo, ale tak je to jeho názor. Čím dál tím víc si myslím, že je to pravda. Nedokážu, ale rozpoznat jestli je nějaký rozdíl mezi urážlivostí a truchlivostí (no, to není moc dobré slovo- myslím tím, že jsem spíš smutná z něčeho co mi lidé řeknou a ne, že se hned urazím).
Tatí já se zlepším ;) MUHEHE

Život je super!... I když?

Tak jsem dlouho nic nenapsala a popisovat, co se mi za tu dlouhou dobu stalo, to by bylo na dlouho. Tak to zkrátím. Byla jsem na setkání dětí kazatelů, což bylo úplně mega, díky motokárám :). Taky jsem se, ale pohádala s mou bývalou nej kamarádkou, která mě fakt hodně naštvala. Usmířila bych se s ní klidně, ale kdyby přestala roznášet takový kecy jako: "Alena se se mnou pohádala kvůli tomu, že jsem s ní nešla do trafiky". Zas takhle urážlivá nejsem XD. Říkám si, že co nevidět se s ní usmířím, ale zatím můj rekord jsou 2 týdny. Takže druhý týden jsem bez nejlepší kamarádky. Tohle navazuje na můj další zážitek. Roli nejlepší kamarádky zastoupila Kája Zvolánková. Prakticky celý tento týden jsem prožila s ní. 2x jsem u ní spala, (málem jsme šly do kina XD), byly jsme spolu na sbírce, chodili do Mcdonaldu, fotily se :D ehmehm :D. Prostě zkráceně jsme byly pořád spolu. Díky, Mám tě ráda :-* Mucí. A nepřestávej se se mnou bavit :D ty víš jak to myslím :D muhehe
:). Zítra SNAD pojedu do Vsetína. Strašně se těším, protože jsem neviděla tydle lidičky asi rok. Zároveň se i bojím, aby se nezděsili, až mě uvidí XD. :). S bráchou se i méně hádám, což je taky mega :D, mno, ale uvidíme co bude po cestě do Vsetína. :). Jinak zrovna teď přemýšlím o budoucnosti. Co bych chtěla dělat a pod.. Tak je toho hodně, abych pravdu řekla, ale asi tím nehlavnějším je: Střední průmyslová škola sdělovací techniky. tam je i můj bratr, takže jsem na to zvědavá. Jinak přímo povolání, asi režisér bo tak něco. Ale uvidí se, na co budu mít, jestli vůbec budu mít na nějakou tu střední školu. :). Tohle mi připomíná, že moje milovaná maminka byla na mých konzultačních hodinách XD. Taky zážitek. Je zajímavé, jak ti učitelé dávají rodičům trochu zkreslené informace. Prý mi hrozí napomenutí třídního učitele. tak to jsem tedy fakt nečekala. :D Ale jak mi řekla Nelli: "Aspoň budeš mít o čem vyprávět". Tak fajn, beru to pozitivně. Teď mi ale možná bude hrozit i důtka třídního učitele, za to, že jsem vzala hodně lidí na tu sbírku. To bude taky zajímavé. Ale uvidíme :). Dneska jsem přemýšlela, že jsem ještě nikdy neviděla film: "Alenka v říši divů " :D :). Pomalu mi dochází, že už sem píšu takové ne moc podstatné věci. Takže zrovna v tom nejlepším tedy přestávám. :). Pár fotek:

Štve vás,když vám někdo radí?

Taky vás štve když vám někdo radí?
Nejvíc mě vypaluje, když mě rodiče poučují a myslí si ... Si to domyslete samy. Přitom si myslím, že tomu rozumím víc než oni, ale kdo ví? :-O :)

Slezko či Morava?

Hlídáni, učení, hlídání, učení, hlídání, uklízení, hlidání, atd... . Doktorky sice doporučují čistý vzduch někde na Moravě či ve Slezku, ale když to dopadne takhle? Tak si říkám, že někdy si víc odpočinu i v Praze.
Co bych ale dala za to být s rodinou co?

O blogu

Tak nevím jakým člaánkem mám začít tak zkouším různě vymýšlet. Můj blog bude nejspíš o mých zážitcích, jak sem tak koukala na blogy: např. Taťky, Matěje, Alči, Daneše, Danči, Vlaďky a Víti... no prostě samý profíky, sem si říkala, že asi takový blogy mít nebudu, ale pokusit se o to můžu. Jak se říká začátky bývají nejhorší, tudíž i pro mě to tady nebude o nic moc lepší. Zezačátku vás chci poprosit abyste nekoukali na mé pravopisné chyby, protože mi čeština nikdy moc nešla co se týče pravopisu. No toť vše o popisování mého budoucího blogu :).